Co je vlastně bio?

01Tři slova pro jednu jedinou věc

Bio, eko, organic. Vypadá to jako tři různé kategorie a obchody s tím podle toho zacházejí. Přitom je to jedno a totéž a chrání to zákon.

Evropské nařízení 2018/848 chrání výrazy biologic, ecologic a organic včetně obvyklých odvozenin a zkrácenin, tedy bio, eko, öko i org. Platí to ve všech jazycích Unie právě proto, aby se ta slova nedala použít na něco, co ekologické není.

Malá poznámka pro pořádek: bio i eko jsou obě česká, zkrácená z biologické a ekologické. Anglicky je jen organic.

02Zato přírodní neznamená nic. Nebo všechno

A teď ta nejzajímavější věc z celého tématu. Slovo přírodní má na obale dva úplně různé režimy podle toho, kde stojí.

Jako reklamní nápis přes celý obal neznamená nic. Není to certifikace, nikdo to nekontroluje jako značku a nemusí za tím být žádné pravidlo. Totéž platí pro slova jako green nebo z přírody.

Jenže jakmile to samé slovo stojí u složky, je najednou přísně hlídané.

Podobně je na tom přírodní minerální voda. To není marketing, ale samostatná zákonná kategorie s vlastními pravidly.

„Stejné slovo, dva úplně jiné světy. Rozhoduje, jestli stojí ve sloganu, nebo v seznamu složek."

03Případ malinového čaje bez malin

Kde je hranice mezi sloganem a klamáním, rozhodl Soudní dvůr Evropské unie v roce 2015, a je to učebnicový příběh.

Německá firma Teekanne prodávala ovocný čaj se jménem Felix Himbeer-Vanille Abenteuer, tedy Felixovo malinovo-vanilkové dobrodružství. Na obalu byly obrázky malin a vanilkových květů, nápis o ovocném čaji s přírodními aromaty a *zlatá pečeť s textem pouze přírodní složky***.

Čaj neobsahoval z malin ani z vanilky vůbec nic. V seznamu složek to bylo uvedené správně, stálo tam přírodní aroma s chutí vanilky a přírodní aroma s chutí maliny.

Soud rozhodl, že označení potraviny nesmí spotřebitele klamat tím, že budí dojem přítomnosti složky, která v ní není. A klíčová věta: seznam složek, i když je správný a úplný, nemusí stačit k tomu, aby ten mylný dojem napravil.

04Co ta značka doopravdy zaručuje

Evropský zelený lísteček není estetický prvek. Smí na výrobek jen při splnění konkrétních podmínek a ty podmínky jsou překvapivě konkrétní.

• Nejméně 95 % hmotnosti zemědělských složek musí být v bio kvalitě. Výrobky pod touhle hranicí smějí bio složky uvést jen v seznamu složek, na přední stranu se to slovo nedostane.
• Žádné GMO.
• Zákaz hydroponie, tedy pěstování rostlin s kořeny v živném roztoku.
• Zákaz uvazování a izolace zvířat, s výjimkou omezené doby a odůvodněných případů.
• Zákaz bolestivého pohánění při nakládání a vykládání zvířat, tedy žádné elektrické pobízení.
• Zákaz hormonů, s výjimkou léčby konkrétního zvířete.

Lísteček má i vlastní zákazy. Nesmí na produkty v přechodném období, tedy na hospodářství, která se na ekologické teprve převádějí, ani na produkty pocházející převážně z lovu a rybolovu volně žijících zvířat.

05A teď mýtus, který slyšíme nejčastěji

Bio neznamená bez antibiotik. Tohle tvrzení koluje pořád a je nepřesné, i když skutečnost za ním je pro zvířata dobrá zpráva.

Nařízení to řeší ve třech vrstvách a každá z nich je přísnější než běžný chov.

1. Preventivně se antibiotika podávat nesmějí. Tedy žádné plošné podávání zdravým zvířatům, aby náhodou neonemocněla.
2. Léčebně se podávat smějí, ale až tehdy, když nezaberou bylinné, homeopatické a jiné přípravky, a vždy pod veterinárním dohledem. Nemocné zvíře se léčit musí, to je ostatně základ welfare.
3. Ochranná lhůta je dvojnásobná oproti běžné a nejméně 48 hodin. Po poslední dávce tedy musí uplynout dvakrát delší doba, než se z toho zvířete smí vyrábět bio potravina.

A pak je tu tvrdý strop. Když zvíře nebo skupina dostane víc než tři léčebné kúry během dvanácti měsíců, nebo víc než jednu, pokud žije kratší dobu než rok, nesmí se ono ani jeho produkty prodávat jako bio. Zvíře navíc musí znovu projít přechodným obdobím. Očkování, léčba parazitů a povinné ozdravné programy se do toho nepočítají.

06Jak si to ověříš sama za deset vteřin

Tohle je ta praktická část. Otoč obal a hledej tři věci.

1. Evropský zelený lísteček. Bez něj to biopotravina není, ať je vpředu napsáno cokoli.
2. Kód kontrolní organizace ve stejném zorném poli jako lísteček. V Česku jsou tři: CZ-BIO-001 (KEZ), CZ-BIO-002 (ABCERT) a CZ-BIO-003 (Biokont CZ). Pověřuje je ministerstvo zemědělství.
3. Údaj o původu, tedy jestli byly zemědělské suroviny vypěstovány v EU, nebo mimo ni.

U českých biopotravin přibývá ještě čtvrtá věc. Musí nést i biozebru, tedy český znak BIO s nápisem Produkt ekologického zemědělství. Ukládá to zákon o ekologickém zemědělství. Dovezené biopotraviny ji mít nemusí, těm stačí evropský lísteček.

07Kde je rozdíl doložený nejlíp

Většina lidí čeká, že rozdíl bude hlavně u zeleniny. Nejlépe doložený je přitom u masa, a to je docela překvapení.

Je to rozdíl ve složení, ne prokázaný zdravotní přínos. Ta metaanalýza měla navíc vysokou různorodost mezi studiemi a u většiny ostatních živin byly důkazy příliš slabé na to, aby se daly sečíst.

A hezká ironie k tomu: u masa a mléka rezidua pesticidů prakticky nejsou téma. V živočišných produktech bylo 84,4 % vzorků bez měřitelných reziduí. Ten nejlépe doložený rozdíl tedy s postřiky nesouvisí vůbec.

08A u rostlin

Tady je nejsilnější prací metaanalýza, která sečetla 343 recenzovaných studií.

• Antioxidanty a polyfenoly byly v bio plodinách podstatně vyšší, u jednotlivých tříd těchto látek o 19 až 69 %.
• Kadmium, tedy toxický těžký kov, bylo naopak vyšší v konvenčních plodinách.
• Měřitelná rezidua pesticidů se v konvenčních plodinách vyskytovala zhruba čtyřikrát častěji.

I tady platí stejná výhrada jako u masa. Jsou to rozdíly ve složení a nikdo zatím neprokázal, že se promítnou do zdraví člověka.

09A kde rozdíl není

Bílkoviny, tuky, sacharidy a vláknina jsou prakticky stejné. Systematický přehled 35 prací našel v makroživinách jen malé rozdíly.

A pokud jde o samotné zdraví, novější přehled shrnuje, že tři starší systematické přehledy z let 2010, 2012 a 2019 skutečný přínos neprokázaly, a to kvůli různorodosti studií a možnému zkreslení. Pozitivní souvislosti se objevují hlavně v pozorovacích studiích, tedy tam, kde se nedá oddělit vliv bio potravin od toho, že lidé, kteří je kupují, obvykle žijí jinak celkově.

10A rezidua v klidném světle

Aby to nevyznělo jako strašení konvenčními potravinami, jsou tu evropská data.

Bio přitom není bez reziduí. Má jich jen výrazně míň a méně často překročí limit, v porovnávaných datech 0,8 % proti 3,1 % u konvenční produkce.

11Za co tedy platíš

Shrnuto: rozdíly ve složení existují a jsou měřitelné, ale důkaz, že z tebe udělají zdravějšího člověka, zatím chybí.

Nekupuješ tedy bio jen pro sebe. Kupuješ způsob hospodaření, tedy pravidla pro půdu, pravidla pro zvířata a míň postřiků. A to je naprosto legitimní důvod, jen je to jiný důvod, než jaký většina lidí u pokladny uvádí.

12Netvrdíme

• Že bio znamená bez antibiotik. Preventivně se podávat nesmějí, léčebně ano a za přísnějších podmínek. Na nepoužití antibiotik existuje samostatné osvědčení.
• Že bio potraviny prokazatelně zlepšují zdraví. Rozdíly ve složení doložené jsou, zdravotní přínos tři systematické přehledy neprokázaly.
• Že konvenční potraviny jsou nebezpečné. EFSA hodnotí riziko z reziduí jako nízké a drtivá většina vzorků je v limitech.
• Že bio je bez postřiků. Není. Má jich míň a méně často překročí limit.
• Že slovo přírodní je vždycky marketing. U složky je definované zákonem. Jako slogan přes obal nic neznamená.
• Že každý obrázek ovoce na obalu je podvod. Rozhoduje celkový dojem a to, jestli budí představu o složce, která uvnitř není.

13Zdroje