01Máma to myslela dobře

Některé rady se předávají tak dlouho, že je nikdo nezpochybňuje. Tyhle čtyři mají společné to, že zní logicky, mají jasný původ a ani jedna neobstála.

U dvou z nich je přitom zajímavější, odkud se vzaly, než samotné vyvrácení.

02Teplo uniká hlavou

Tenhle mýtus má překvapivě přesný původ. V padesátých letech dělala americká armáda pokusy s přežitím v mrazu. Dobrovolníky oblékla do polárních obleků od krku dolů a poslala je do zimy.

Hlava byla jediné, co zůstalo odkryté. Nepřekvapivě tedy ztrácela nejvíc tepla. Z toho se stal údaj, který se dostal až do armádní příručky pro přežití: podle ní uniká hlavou 40 až 45 % tělesného tepla.

7 až 10 %
Tolik tepla skutečně uniká hlavou Hlava přitom tvoří zhruba 7 % povrchu těla. Neztrácí tedy nijak výjimečně, ztrácí přesně svůj podíl. Teplo uniká úměrně tomu, kolik kůže máš odkryté. Zdroj: Vreeman a Carroll, BMJ, 2008.
„Bez čepice ztrácíš teplo hlavou úplně stejně, jako bys ho ztrácel nohama, kdybys měl kraťasy." Richard Ingebretsen, lékař

Čepice přesto smysl má, a to z úplně obyčejného důvodu. Když máš zbytek těla oblečený, je hlava tím jediným odkrytým místem, a tím pádem i tím, kudy teplo utíká. Jen to není komín, je to prostě kus kůže venku.

03Panák tě zahřeje

Tenhle mýtus je zrádný tím, že ten pocit je skutečný. Alkohol roztáhne cévy u povrchu a krev se nahrne k pokožce. Kůže se zahřeje a ty to cítíš jako teplo.

Jenže právě tím se teplo z těla dostává blíž k povrchu a rychleji utíká ven. Vnitřní teplota tedy neroste, naopak. Pocit tepla a skutečné zahřátí jdou v tomhle případě proti sobě.

A pak je tu druhá vrstva, která je v zimě nebezpečnější než ta první. Komu je teplo, ten se snáz svlékne nebo vyrazí tam, kam by střízlivý nešel. Právě proto se alkohol objevuje mezi rizikovými faktory podchlazení.

04Po holení rostou hustší chlupy

Tenhle mýtus má autorku a stojí za to ji jmenovat. Mildred Trotterová, později významná antropoložka, ho prověřila už v roce 1928.

Její postup byl na tu dobu překvapivě pečlivý. Získala čtyři muže, kteří měli podle jejích pokynů postupovat ochotně a věrně, po každém holení chloupky posbírala a vždycky jich sto proměřila. Výsledek: holení nemá vliv na barvu, strukturu ani rychlost růstu.

O dvaačtyřicet let později to někdo zopakoval, tentokrát na nohou a s porovnáním oholené a neoholené strany. Žádný rozdíl v rychlosti růstu, průměru vlákna, hmotnosti ani hrubosti.

Jeden argument navíc, který to uzavírá sám o sobě. Holení odstraňuje mrtvou část vlasu, tedy to, co trčí nad kůží. Živá část zůstává pod povrchem a o tom, co se nahoře děje, se nedozví. Kdyby to tak nefungovalo, lysiny by se řešily holením.

05Z praskání kloubů je artróza

Tohle prověřila americká studie na 215 lidech ve věku 50 až 89 let. Všichni měli v posledních pěti letech rentgen pravé ruky, takže se artróza neposuzovala od oka, ale ze snímku.

18 % vs 22 %
Výskyt artrózy u lidí, kteří si praskají klouby, a u ostatních Přesněji 18,1 % u těch, kdo si praskají, a 21,5 % u těch, kdo ne. Rozdíl nebyl statisticky významný. Praskačů bylo mezi účastníky 20 %. Zdroj: deWeber et al., J Am Board Fam Med, 2011.

Nejsilnější část toho důkazu je ale jinde a obvykle se vynechává. Vědci hledali závislost na dávce. U skutečného poškození totiž platí, že čím víc toho děláš, tím hůř to dopadne, podobně jako u kouření.

Tady se nic takového nenašlo. Lidé, kteří si praskali klouby mnohokrát denně po čtyřicet let, měli artrózu stejně často jako příležitostní praskači i jako ti, kdo si nepraskali nikdy. Jedna starší studie dokonce našla souvislost obrácenou, tedy méně artrózy u praskačů.

06A muž, který si na sobě dělal pokus padesát let

Lékař Donald Unger se rozhodl, že tuhle otázku vyřeší sám na sobě, protože mu to doma pořád někdo vyčítal. Praskal si klouby jen na levé ruce, nejméně dvakrát denně, a to přes padesát let. Pravou ruku nechal být.

Artrózu neměl ani na jedné. Za ten pokus dostal v roce 2009 Ig Nobelovu cenu, tedy ocenění pro výzkum, který nejdřív rozesměje a pak donutí přemýšlet.

07Netvrdíme

08Zdroje

  1. Vreeman RC, Carroll AE. Festive medical myths. BMJ, 2008. Původ armádního údaje a skutečný podíl tepla ztraceného hlavou.
  2. Vreeman RC, Carroll AE. Medical myths. BMJ, 2007. Holení a růst chlupů.
  3. Trotter M. Hair growth and shaving. 1928. Čtyři účastníci, měření sta chloupků po každém holení.
  4. Lynfield YL, Macwilliams P. Shaving and hair growth. Journal of Investigative Dermatology, 1970. Opakování pokusu na nohou.
  5. deWeber K, Olszewski M, Ortolano R. Knuckle Cracking and Hand Osteoarthritis Journal of the American Board of Family Medicine, 2011; 24(2): 169 až 174. 215 účastníků ve věku 50 až 89 let.
  6. Cleveland Clinic. Do You Really Lose Most of Your Body Heat Through Your Head? Včetně vyššího podílu u dětí.
  7. Cleveland Clinic. Alkohol a pocit tepla, roztažení cév a riziko podchlazení.
  8. Ungerův pokus a Ig Nobelova cena za medicínu 2009. Sekundární zdroje.