01Čaj a paralen přicházejí pozdě

Na čaji s medem ani na paralenu není nic špatného. Jen obojí nastupuje ve chvíli, kdy už je rozhodnuto, a tlumí příznaky, ne příčinu.

Tohle jsou čtyři věci, které se dají udělat dřív. Tři z nich mají za sebou pořádné studie a u jedné je poctivé říct, že je to zatím slib.

02Spi aspoň sedm hodin

Tenhle pokus je neobvyklý tím, že se nespoléhal na to, co lidé o sobě tvrdí. Vědci nejdřív 164 lidem týden měřili spánek náramkem na zápěstí, pak je zavřeli do karantény a nakapali jim do nosu virus nachlazení. Následujících pět dní sledovali, kdo onemocní.

4,2×
Častěji onemocněli lidé, kteří spali míň než 6 hodin Oproti těm, kdo spali přes sedm hodin. Pod pět hodin to bylo 4,5krát. Mezi šesti a sedmi hodinami se riziko oproti delšímu spánku významně nelišilo. Zdroj: Prather et al., Sleep, 2015.

Spánek přitom předpověděl onemocnění líp než věk, míra stresu, příjem domácnosti i kouření. To je samo o sobě dost překvapivé.

03A teď to nejzajímavější z celé té studie

Vědci totiž měřili dvě různé věci, které se v běžné řeči slévají dohromady: kdo se nakazil a kdo onemocněl.

Nakazilo se 76 % účastníků. A tady je to podstatné: délka spánku na to neměla vliv vůbec žádný. Virus se uchytil u vyspalých i nevyspalých stejně.

Lišilo se až to, co přišlo potom. Skutečnou nemoc dostalo 29 % a právě tady se spánek projevil.

„Spánek tě před virem neuchrání. Rozhoduje až o tom, co s ním tvoje tělo udělá dál."

Doprovodný komentář v tomtéž čísle časopisu to vysvětluje tak, že spánek zřejmě neovlivňuje první obrannou linii, tedy sliznice, kterými se virus dostává dovnitř. Ovlivňuje to, co se děje za nimi.

04Objímej se

Tenhle pokus měl podobné uspořádání a ještě větší vzorek. 404 dospělých se nejdřív čtrnáct večerů po sobě zpovídalo z toho, jak se mají, jestli měli ten den konflikt a jestli je někdo objal. Pak dostali virus a šli do karantény.

Výsledek: koho konflikty potkávaly, ten na tom byl hůř. Ale u lidí, kteří kolem sebe měli sociální oporu, je stres tolik nesložil. A objímání stálo zhruba za třetinou té ochrany.

A ještě jedna věc. Kdo onemocněl, měl to lehčí, pokud se v tom předchozím období objímal častěji.

05Hýbej se pět dní v týdnu

Tisíc lidí sledovaných dvanáct týdnů na podzim a v zimě, tedy přesně v období, kdy to má smysl řešit.

o 43 až 46 %
Míň nachlazení u lidí, kteří se hýbali aspoň 5 dní v týdnu Oproti těm, kdo se hýbali nanejvýš jednou týdně. A když už onemocněli, měli příznaky o 31 až 41 % mírnější. Zdroj: Nieman et al., British Journal of Sports Medicine, 2011.

Je to pozorovací studie, takže ukazuje souvislost, ne jistotu. Lidé, kteří se hýbou pětkrát týdně, se obvykle liší i v jiných věcech. Ten rozdíl je ale velký a konzistentní v obou měřených ukazatelích.

06Kloktej obyčejnou vodou

Tenhle je nejslabší z celé čtveřice a zároveň nejlevnější. Japonská studie sledovala 387 lidí po dobu šedesáti dnů a kloktání obyčejnou vodou u nich snížilo výskyt infekcí horních cest dýchacích o 36 %.

Zároveň platí, že tě to nic nestojí a nijak ti to neuškodí. To je u zdravotních rad vzácná kombinace a u ní dává smysl to zkusit, i když jistota chybí.

07Bonus: vitamin D a studie, kterou autoři dvakrát přepsali

Tenhle je zajímavý tím, jak se o něm dá mluvit podle toho, kterou verzi citujete. A ta nejcitovanější je zároveň nejstarší.

V roce 2017 vyšel v BMJ velký přehled, který sečetl 25 randomizovaných studií a 11 321 účastníků. Doplňování vitaminu D podle něj snižovalo šanci na infekci dýchacích cest zhruba o 12 % a bylo bezpečné. Tohle číslo se od té doby cituje všude.

Jenže stejný tým to od té doby dvakrát aktualizoval a pokaždé mu vyšel menší efekt.

61,3 % vs 62,3 %
Podíl lidí s aspoň jednou infekcí v novější analýze V aktualizaci z roku 2021 bylo způsobilých 46 studií a 75 541 účastníků. Ochrana zůstala statisticky významná, ale rozdíl mezi vitaminem D a placebem činil jediný procentní bod. Nejnovější aktualizace téhož týmu efekt posunula ještě blíž k nevýznamnosti. Zdroj: Jolliffe et al., Lancet Diabetes and Endocrinology, 2021.

Zajímavější než to zmenšující se číslo je ale to, kde se efekt vůbec objevil. Podskupinová analýza totiž ukázala docela jasný vzorec.

Z toho plyne praktický závěr, který jde proti tomu, jak se vitamin D často prodává a bere: jestli něco funguje, tak malá dávka každý den, ne velká jednou za čas. Efekt byl navíc výraznější u dětí a dospívajících a u kratších, nejvýše ročních období užívání.

08Netvrdíme

09Zdroje

  1. Prather AA, Janicki-Deverts D, Hall MH, Cohen S. Behaviorally Assessed Sleep and Susceptibility to the Common Cold Sleep, 2015; 38(9): 1353 až 1359. 164 účastníků, měření náramkem, nákaza nosními kapkami.
  2. Sleep, Don't Sneeze: Longer Sleep Reduces the Risk of Catching a Cold. Doprovodný komentář Sleep, 2015; 38(9): 1341 až 1342. Vysvětlení rozdílu mezi nákazou a onemocněním.
  3. Cohen S, Janicki-Deverts D, Turner RB, Doyle WJ. Does Hugging Provide Stress-Buffering Social Support? Psychological Science, 2015. 404 dospělých, čtrnáct večerů, následná nákaza v karanténě.
  4. Nieman DC et al. Upper respiratory tract infection is reduced in physically fit and active adults. British Journal of Sports Medicine, 2011. Tisíc účastníků, dvanáct týdnů.
  5. Satomura K et al. Prevention of upper respiratory tract infections by gargling: a randomized trial. American Journal of Preventive Medicine, 2005. 387 účastníků, šedesát dní.
  6. Martineau AR, Jolliffe DA, Hooper RL et al. Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory tract infections: systematic review and meta-analysis of individual participant data BMJ, 2017; 356: i6583. 25 studií, 11 321 účastníků.
  7. Jolliffe DA, Camargo CA, Sluyter JD et al. Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory infections: a systematic review and meta-analysis of aggregate data from randomised controlled trials Lancet Diabetes and Endocrinology, 2021; 9(5): 276 až 292. Aktualizace původní práce.
  8. Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory infections: systematic review and meta-analysis of stratified aggregate data. Lancet Diabetes and Endocrinology Nejnovější aktualizace téhož týmu.