Pět míst, která si nemyjete. A nejste v tom sami

01Nejste špinaví, jste obydlení

Než začneme, jedna věc na rovinu. Tenhle článek není o tom, že se špatně myjete. Kůže má mít svoje osazenstvo a většina toho, co na ní žije, tam patří, chrání ji a odhání horší nájemníky.

Zajímavé je něco jiného. Existují místa, kde se sejde vlhko, tma a to, že se na ně při sprchování nedostane pozornost. A na těch místech se pak dějí věci, které vědce zajímají mnohem víc, než by člověk čekal.

02Pupík, ve kterém našli džungli

V roce 2011 spustil tým biologa Roba Dunna z North Carolina State University projekt, který si přímo říkal o vtipy. Poprosili dobrovolníky, aby si vytřeli pupík vatovou tyčinkou, a pak z těch vzorků osekvenovali DNA.

Důvod byl chytrý: pupík je jedno z mála míst na těle, které se hůř drhne a míň často umývá, takže tamní společenstvo bakterií je míň narušené než jinde. Je to takový mikrobiální skanzen.

Studie se jmenuje A Jungle in There, tedy volně přeloženo Je tam džungle, a ten název sedí. Dunn sám napsal, že mu pupíky připomínaly deštné pralesy.

Nejlepší jsou ale jednotlivé případy. Jeden účastník měl v pupíku bakterii, která byla do té doby zaznamenaná jen v Japonsku, kde nikdy nebyl. V jiném pupíku, konkrétně v Dunnově vlastním, žila bakterie, která se podle všeho živí rozkladem pesticidů.

03Jazyk a útok na veřejnost

Zápach z úst má i odborný název, halitóza, a podle přehledů se s ním potýká někde mezi 22 a 50 % populace. Číslo je tak rozkolísané proto, že se to různě měří a různě definuje.

Belgická klinika v Lovani analyzovala 2 000 pacientů, kteří k ní přišli právě s tímhle problémem. U 76 % z nich se dala příčina najít v ústech, přičemž nejčastější byl povlak na jazyku ve 43 % případů. Záněty dásní byly u 11 % a kombinace obojího u 18 %.

Mechanismus je jednoduchý a docela elegantní. Anaerobní bakterie na jazyku rozkládají bílkoviny a jako odpad z toho vznikají těkavé sirné sloučeniny. Ty jsou cítit a jsou to ony, ne jídlo samo. Nejvíc se jich tvoří vzadu na jazyku a v jeho rýhách, tedy přesně tam, kam kartáček obvykle nedosáhne.

04Funguje škrabka na jazyk?

Ano, ale poctivá odpověď je opatrnější, než jak se to obvykle prodává.

• Co obstálo: Cochranovský přehled zjistil, že škrabka snižuje množství sirných sloučenin statisticky významně víc než kartáček.
• Co je slabina: ten přehled stál na dvou studiích se čtyřiceti účastníky dohromady. Autoři sami označili důkazy za slabé a nespolehlivé.
• Co je nepříjemné: úleva byla podle nich velmi krátkodobá. Bakterie se vracejí, jak jíte a pijete.
• Co to nezvládlo: analýza čtyř randomizovaných studií z roku 2018 zjistila, že se sice zlepšil vzhled povlaku, ale množství sirných sloučenin se významně nezměnilo.

Takže ranní škrabka nevydrží do večera a zázrak to není. Zároveň je levná, rychlá a nic nepokazí.

05Mezi prsty u nohou

V mikrobiologii kůže se tělo dělí na tři typy prostředí: mazová, vlhká a suchá. Prostor mezi prsty u nohou patří jednoznačně mezi vlhká a je to standardní vzorkovací místo v mezinárodních studiích kožního mikrobiomu.

To samo o sobě není nic špatného. Problém dělá až kombinace, kterou si vyrábíme sami: vlhko, teplo a uzavřená bota. Pot nemá kam odejít, kůže mezi prsty změkne a to je prostředí, ve kterém se daří jak bakteriím, tak kvasinkám.

Analýza kožního mikrobiomu ukázala, že bakterie Staphylococcus hominis má výraznou preferenci právě pro vlhká místa, mezi která patří loketní jamka, tříslo, pata a prostor mezi prsty.

06Za uchem, kde to dopadlo úplně jinak, než čekáte

Tohle je nejlepší překvapení z celého článku.

Prostor za uchem, odborně retroaurikulární rýha, je jedním ze čtyř kožních míst, která Human Microbiome Project odebíral u 242 dospělých. Patří mezi mazová místa, protože je tam hodně mazových žláz, a je tedy skutečně mastnější než okolí.

Jenže mastný neznamená rozmanitý. Když vědci porovnali dvacet míst na kůži, ukázalo se, že za uchem je společenstvo nejchudší ze všech.

Pointa je tedy hezky obrácená proti tomu, co se o tomhle místě říká. Za uchem nemáte džungli, máte lán pšenice. Je to místo mastné, ne špinavé, a mikrobiálně je to jedno z nejnudnějších míst na těle.

07Pod nehty, kde je to naopak vážné

Tady se z odlehčeného tématu stane na chvíli praktická věc, protože prostor pod nehtem má v hygieně zvláštní postavení.

Podle amerického CDC i nemocničních doporučení hostí podnehtová oblast většinu mikroorganismů, které se na ruce vůbec vyskytují. A co je horší, i po pečlivém umytí rukou nebo po chirurgické dezinfekci tam zůstává značné množství potenciálně patogenních mikroorganismů.

Nejde přitom o špičku nehtu, jak by člověk čekal. Většina bakteriálního růstu se odehrává v prvním milimetru u nehtového lůžka, tedy tam, kde nehet přechází v kůži. Kartáček tam prostě nedosáhne, pokud ho tam vysloveně nezaměříte.

„Nehty používáte celý den na všechno. A jsou to zároveň nejhůř umyvatelné místo na ruce."

• Běžně se tam našly stafylokoky, pseudomonády, korynebakterie a kvasinky.
• V nehtech byly zachyceny i viry hepatitidy B a C a lidský papilomavirus.
• Umělé nehty mají prokazatelně vyšší osídlení gramnegativními bakteriemi, a to před mytím i po něm.

08Celý článek ve čtyřech větách

1. Nejde o špínu, jde o vlhko. Skoro všude výše je řešením osušit, ne drhnout.
2. Bakterie na kůži tam patří. Dezinfikovat pupík nebo za uchem je zbytečné a spíš to uškodí.
3. Jedno místo je opravdu praktické: pod nehty. Tam se vyplatí kartáček.
4. A nic z toho neznamená, že jste nečistotní. Tahle místa má úplně každý.

09Netvrdíme

• Že škrabka na jazyk spolehlivě řeší zápach z úst. Důkazy jsou slabé a efekt krátkodobý. Pomáhá, ale nezachrání den.
• Že za uchem je nejšpinavější místo na těle. Mikrobiálně je to jedno z nejchudších míst vůbec.
• Že bakterie v pupíku jsou nebezpečné. Většina je neškodná a část z nich chrání před horšími.
• Že lak na nehty je nehygienický. Problém dělá až oloupaný nebo dlouho nošený lak.
• Konkrétní procenta u výskytu plísně mezi prsty. Uvádějí se různá čísla podle populace a metody, spolehlivý evropský údaj jsme nedohledali.

10Zdroje